WEEK JOURNAL

V posledních dnech jsem viděla film Je to i můj život. Není to nejveselejší kousek, ale pokud si libujete ve vážnějších tématech a smutných filmech, mohl by se vám líbit. Nutno uznat, že je to taky asi nejlepší herecký výkon Cameron Diaz v její kariéře. Jednou nebyla ztřeštěnou mladou holkou, co umí jen pít a nakupovat, ale hrála matku. Úměrně svému věku.Pro mě jedině s cukrem :)

V současné době čtu: Rok vdovou od Irvinga. Chtěla jsem si zajít pro něco ke čtení konečně jednou zase do knihovny (bohužel už na knihy nemám tolik času jako dřív), a pak jsem si řekla, kam bych chodila a konečně se pustila do knih, co máme doma. Je jich spousta co si jich chci přečíst a stále jsem se k nim nedostala. Sophiina volba, Nebezpečné známosti, Vodka ... Druhá kniha Deprese jako šance je povinná četba ke zkoušce z psychologie. Inu ještě jsem s ní nezačla, ale rozčiluje mě jen pohled na ni. Od spolužáků vím, že s velké části je kniha o Bohu. Pan přednášíjící na přednáškách taky o Bohu často a rád mluví, proto tam taky nechodím. Nepřijde mi vhodné, aby přednášející něco někomu nutil. Měl by zaujímat neutrální postoj, ne?
Jednou, když jsem zase nevěděla co na sebe, ptala jsem se kamarádky a ta mi řekla: "Vem si to, co jsi na sobě dlouho neměla". A tak se tímhle pokouším řídit, když opět nevím, co na sebe. Vytahuju staré kousky, nebo i ty novější, které jsem prostě jen ještě moc nenosila. Takže jsem dnes vytáhla tílko, co jsem na sobě neměla půl roku, náhrdelník, co jsem dostala k narozeninám a ukrutně starý pásek po mamince. Jo a v neposlední řadě tašku, co pamatuje začátek Háemka v Ostravě. No dobře, to asi ne. Každopádně ji mám několik let, a byla to moje první taška přes rameno. Naše sentimentální propojení je zjevné. Celkově jsem na sobě měla vůbec nějaký pásek po sakra dlouhé době :D. Kecky byly preventivním opatřením, kdyby náhodou pršelo. Nevěděla jsem, co dnes od počasí čekat.

Hezké pondělí!