Dnes jsme s Andy byly na lovu. Na lovu holínek přesně řečeno. HO-LÍN-KY!  Tři slabiky, sedm písmen. Ta gumová záležitost, do které se vám nedostane voda. A to je ono! Ten faktor, proč je zkrátka musím mít. Nepromoknou. Víte, nad holínkami uvažuju už něco přes rok, a stále jsem nebyla schopná si je pořídit. V cestě mi stál naprostý nedostatek tohoto zboží na českém trhu a trochu nedůvěra v to, zda je využiju. Květnové povodně na Moravě mě z toho strachu vyléčily, plus například včerejší déšť v Ostravě, a má cesta do práce přes celé město. Holínky jsou nutností! Internet zdál se býti taky nedostačující pokud bych neměla zájem o khaki kousek, k rybníku jako vyšitý, nebo o kousky v cenové relaci nad 1600,-. A to jsem neměla. A tak jsme dneska byly na lovu, Andy si koupila holínky už včera - růžové s bílými puntíky, a tak mě dnes vzala na to úžasné místo, kde byly poslední holínky v mé velikosti (hnědé s tyrkysovými puntíky). Tak je mám doma. Fotodokumentaci očekávejte v nejbližších dnech, nebo zkrátka až zase zaprší. Mám radost! :)

A co vy a tahle gumová úžasnost? Vkusné, nevkusné, pobuřující, pohoršující? Pro mě především praktický kousek do botníku, a když navíc vypadají k světu ... :)

Fotky jsou jak jinak než z dnešního lovu..

zákusky, *chrocht chrocht*, každá dva :D

Andy diskokouličky :) mnou nalezené na fleru, jí koupené

Hezký večer :)

Ozývám se s jedním uspěchanějším příspěvkem v mezičase, co jsem přišla a než zase za chvíli půjdu pryč. Jak jsem psala minule, tak se stalo. Včera jsme s Andy byly opět na autorském čtení. Bohužel jsme stihly jen českého autora J. Krchovského, protože jsme předtím ještě byly pro pár věcí. I přesto se mi autor líbil (Andy už o trochu méně, spíše vůbec, řekla bych :D). Dnes to bude spíše o fotkách, jednak jak jsem říkala, čas mě tlačí a jednak nemám ani náladu psát, a nakonec, fotek je více než obvykle, tak jim text ustoupí :) A dnes jsem byla nakupovat, odcházela jsem s plnými taškami a přece si nic nekoupila. A i tak jsem měla radost!

Můj obleček složený z ze staronového trika, pásku po mamince, nekvalitní tašky (opravené ucho), znovunalezených starých džín (velmi oblíbený kousek poslední dobou!), mého jediného saka, nezbytných perel a hodinek po dědečkovi :)

Fotka Andy, kterou jsem vybrala bez jejího svolení, takže čekám, že dostanu vyhubováno. Protože jí žádná fotka není dost dobrá :D Můj foťák, moje fotky. Má smůlu :D

úšklebek .. nebo něco na ten způsob

Slíbené fotky z kavárny:

banánový a vanilkový koktejl ♥ ve Staré aréně

kavárna Stará aréna

Ostrava !!!

Včera se sešlo opravdu moc lidí. Jediné volné místo byl okruh o průměru 1 m, kolem autora :D

Večer jsem v jedenáct hodin zakončila třemi díly The Friends, mamičiným koláčem a hrnkem čaje :)

HEZKÝ ZBYTEK NEDĚLE :)

Odpočítávám posledních pár desítek minut, než vyrazím do práce. Posilněna dvěma energy drinky. Cestou do práce se budu dopouštět drobného vandalismu, mým cílem budou především tramvajové linky a zastávky. 

Slíbila jsem vylepit pár nálepek na akci, která nese název Pecha Kucha Night. První Pecha Kucha Night proběhne 18. srpna od 20:00. O co přesně jde se dozvíte zde: http://pkno.cz/ . Ve zkratce je Pecha Kucha (čti "peča kuča") prezentace ve formátu 20 x 20 (20 snímků, každý snímek na 20 vteřin). Prezentovat může prakticky kdokoliv. Ostrava má první odvážlivce v podobě designéra a architektů. Není omezen ani věk prezentujících (prezentovala i pětiletá dcera spoluautorky projektu Astrid Klein!). Doufám, že se lidé budou stále přihlašovat, lidé Pecha Kucha vezmou na vědomí a sejdou se na akci v hojném počtu! Aby nebylo opředeno tajemnem, proč nálepky vylepuju i já - s projektem nic společného nemám, to můj bratr je ten, co se poslední dobou aktivně zapojuje do akcí Ostravy.

"Mám velmi jednoduchý vkus. Spokojím se vždy s tím nejlepším." - O. Wilde

aneb citát z jedné nálepek Pecha Kucha Night :)

Přidávám jeden starší outfit, před kterým jsem varovala už dávno slečnu Simsalabim :) Je ze dne, kdy bylo v Ostravě ošklivo (což je i dnes, takže není až tak od věci). Taky je ze dne, kdy jsem neměla chuť na barvy. A myslím si, že černá a hnědá k sobě jdou, pokud si s tím člověk trochu pohraje. Jestli to tak je v mém případě, to posuďte sami. Snad sem příště zase vnesu trochu barev :) A taky je to prostě jen rychlý pohodlný outfit na 45 minutovou cestu do práce, kde se stejně převlékám. Náhrdelník si maminka přivezla z Řecka, je kovový a hrozně se mi líbí.

Asi není těžké odhadnout, koho nejvíce čtu :)

Na závěr bych Vám všem moc chtěla poděkovat, že se stáváte pravidelnými čtenáři a pomohli jste mi přehoupnout se přes krásné číslo 60. Což není jen mým úspěchem, ale i Vaším. Kdyby nebylo pro koho psát, už dávno bych s tím skončila :)

Včerejší den jsem si moc užila. Ráno a část odpoledne jsem ještě strávila v práci, a myslela jen na ty dva dny vytouženého volna, co mě čekají. V pět jsem měla sraz s A. v centru a v plánu jsme měly neznámo co.

První zastávka byla v antikvariátu (ta byla plánovaná), kde jsme strávily hezkou chvíli. Asi jsem si ten antikvariát zamilovala. Odnesla jsem si tři kousky a A. tuším taky tři. Největší radost měla z dětského zeleného zpěvníku pro 1. - 4. třídu! :) Potom jsem si vydupala Mc Flurry s lentilkama. Já tu zmrzlinu miluju. Protože je jí tam děsně moc a skoro nikdy ji nesním. Včera ale jo. A protože lentilky jsou nejlepší. Pak jsme rychle obešly nějaké ty obchody, co nás lákaly na slevy. Já se držela (páč jsem hříšný prachy utratila den předtím), ale Andy si koupila nejhezčí šátek (asi budeme mít brzo zase stejnou věc :D), tašku a svetr s leopardem (ne vzorem, ale fakt tou kočkou.. proč ho nemám taky, když levharti jsou moje nejmilejší kočky?!). 

Následně jsme si zašly pro program do kina a na ulici si hodily mincí, jestli půjdeme do toho kina nebo na autorské čtení. Autorské čtení zvítězilo. Jak si můžete přečíst na oficiálních stránkách Měsíc autorského čtení je literární festival, probíhající v Brně a v Ostravě. Funguje to tak, že autoři jsou nejdříve v Brně a druhý den předčítají v Ostravě. Jako první večer zahajuje francouzský autor a za hodinu a půl začíná český. V Ostravě se čtení koná v prostorách divadla Stará aréna. Před samotným čtením můžete posedět v krásné kavárničce (fotky z kavárny dodám příště) a až nadejde čas, přesunete se do malého divadelního sálu (občerstvení si můžete samozřejmě vzít s sebou). Naše čtení paní Marie Le Drian bylo poněkud netradiční. Autorka je nemocná a má zakázáno cestovat, takže se konalo přes skype. Její úryvek byl o langustách a smrti a modrém zápisníku se zlatou ořízkou. A moc se mi líbil. Autorka sama působila velmi příjemně. Zapomněla jsem zmínit, že vstupné je dobrovolné, při vstupu do sálu dostane každý poukaz na francouzskou palačinku. S Andy na nás palačinky nezbyly (což ji velmi rozčílilo :D), ale večer byl skvělý a o víkendu plánujeme jít zase, tak vám vyfotím i kavárničku. A taky nám dluží tu palačinku, že jo :)

 Stará Aréna

 Dík krátkému ochlazení, jsem mohla vrstvit, což mám nejraději. Asi i proto mám v oblibě jaro. Měla jsem chuť na něco pohodlného se špetkou barev. Takže mám ten nejpohodlnější svetr (doteď s Andy litujeme, že jsme si tehdy nevzaly každá dva :D), oblíbený šátek a tašku (nejšílenější, co vlastním), kterou vám chci ukázat už velmi velmi dlouho.

cop na stranu mě nepřestane jen tak bavit

Taky mi přišel balíček s trikem od Terunčiny ségry. Zájemkyně přede mnou co odřekly, velmi prohloupily! Láska na první pohled. A už mám v hlavě jeden outfit, tak snad bude brzy zde!

Coming soon (slevy, slevy, slevy!)

Užíváte léta? Pracujete? Máte se krásně?

Doufám, že ano :)

Vaše, Lin

Zpětně si vyčítám, že jsem tyhle fotky neuveřejnila najednou a rozdělila je. Protože už jsem do toho neměla moc chuť, jenže mi přišlo, že ty hezčí (aspoň podle mě) jsem si nechala schované v útrobách počítače, právě na tu druhou část. Především by mi bylo líto neuveřejnit tuto:

je myslím z celého dne nejpovedenější