WEEK JOURNAL

 nad Ostravou bývaj dycky zvláštní mraky :)

Dnes jsem otestovala Lumixovu samospoušť a nemůžu si stěžovat. Nemá mě kdo vyfotit, takže fotky jsou ve stylu "udělej si sám". Měla jsem conversovou náladu. Víte, na Conversky musím mít náladu. Už to není má běžná obuv, ale i přesto, když si je obleču, cítím se svá. Nostalgicky vzpomínám na své první (ty nejsvětlejší), vlastně nostalgicky vzpomínám na všechny troje. Každé jsou pořízené v jiném městě, každé z jiného důvodu. Ty první, zkrátka proto, že jsem potřebovala Conversky, tehdy jsem neřešila jaké, já je prostě chtěla. Dost blbý důvod, ale i přesto mi tenhle kousek z limitované edice přirostl k srdci, a i přes díru na patě, je odmítám vyhodit. Občas je ještě vytáhnu na koncert a mám strach, že domu půjdu bosa. Ale jsou to prostě ony.

Modré jsem pořídila jako kamarádky těm prvním, když vypadaly, že celé léto samy neuchodí. Modré, protože jsem toužila po jednobarevných a modré, protože se líbily Allimu, a tak jsme dva roky nosili stejné boty :)

Zelené. Ty byly můj sen, od doby co jsem zjistila, co to Conversky jsou. Zelená je moje barva. Na mém oblékání se to promítne zřídka, myslím že zelenou není lehké nosit, ale s těmahle botama to jde snadno. Napříč tomu, že jsem je chtěla už od začátku své conversové éry, jsem si je koupila až jako poslední (loni). Nebyly k sehnání.

Je mi jedno kolik lidí ty boty nosí, já je nevyhodím. Když je mám cítím se dobře. Vydrží všechno. Jsou to boty, co se zkrátka nemyjou. Nechávají se žít, prach a špína jim dodává ten správný punc. To jsou prostě Conversky.

foceno po práci! omluvte zmučený výraz a rozcuchané vlasy (i když ty mám pořád :)

 Snad už se učím naposledy, nejmíň do začátku semestru!

Andy, ty jsou pro tebe! :)

A co vy a tyhle plátěnky? Máte, kolik, jaké, milujete, nesnášíte? A nepokoušejte se tvrdit, že nic nevydrží :-P ! (Nebo vás vynesu v zubech)

Hezký den

Lindina