Sakury

V minulém článku jsem toho neměla moc co ke sdělení. Ne každý den mám náladu psát, a ne každý den mám vůbec nějakou náladu. Dnes už je to lepší, a tak se pokusím shrnout pár posledních dní.
Na úvod fotka, co měla být součástí minulého článku, ale bůhví proč mi nešla nahrát, tak tady je.
Pekla jsem svoje další muffins. Tentokráte banánovo-čokoládové. Z mnoha stran jsem slyšela, že jsou těmi nejoblíbenějšími. Povedly se, ale přesto mi nijak zvlášť nechutnaly. Ty extra čokoládové, co jsem dělala již dříve, a taky vám je fotila, byly mnohem chutnější. Každopádně můj primární cíl - potěšit Alliho byl splněn. Myslím, že to, že jich snědl za dva dny více než tucet, dostatečně vypovídá o tom, zda mu chutnaly, či ne. :) Taky jsem koupila Allimu malý dárek. Protože vím, že by si ho sám nekoupil, ale hrozně ho chtěl. Jmenuje se Simon Kowalski.Ano hrajeme si s legem.
Pokud by vás zajímaly další osudy Simona Kowalskiho, mrkněte zde: Simon

Byli jsme v kině na New York, I love you. Pomalu se stávám fanouškem malých ostravských kin. Jsou mi sympatičtější než přelidněné multikino Cinestar, pohodlné jsou však stejně, a to vše za příznivější ceny. Tentokrát jsme byli v kině Art. Co se týče samotného filmu, můžu ho jedině doporučit. Vystihuje několik lehce provázaných příběhů obyčejně neobyčejných obyvatel NY.Kdyby mně a Allimu chtěl někdo vysvětlit tuto scénu, nebudeme se bránit :D

Byli jsme lehce nakupovat (já si odnesla pouze pár doplňků za pakatel), ale Alli si koupil dva báječné svetry. Tady fotka jednoho z nich.Je to můj švihák :)

V minulém článku jste mi udělaly radost v komentářích, když mi byly pochváleny sluneční brýle. Jsou nové v mé "sbírce" (je 7 už sbírka?:D) No zkrátka děkuji za pochvalu, druhý den po jejich koupi jsem si nebyla 100% jistá, zda mi sluší.

Lak, o kterém jste mi pár článků níže tvrdily, že je červený. :D Kdo mi teď ještě nevěří?
A na závěr fotky naposled foceného outfitu. Jsou z neděle, kdy u nás bylo krásně teplo, že jsem se na krátkou procházku konečně odvážila vytáhnout tyhle nové boty. Podpatek mají nizounký, pro většinu z vás pravděpodobně zanedbatelný, pro mě důvod "učit se chodit". Mám z nich radost a jen jeden puchýř :D.
Protože je to můj nejoblíbenější jarní strom.
Krásné dny, přeje Linda! :-*

Nový záznam

Snad ani nemám nic k sdělení. U mě je to zvláštní, viďte. Fotky jsou ze včerejšího menšího výletu za město. Ještě jsem se neptala Alliho na svolení ke zveřejnění dvou společných fotek, tak snad mi nevyhubuje.
Po zveřejnění se mě A. ptala, proč tady mám kytky a stromy. Tak kdyby to nechápal ještě někdo :D kytky, protože jaro miluju a každá jarní květina mi dělá radost. A ty stromy, aby bylo vidět, že i v okolí Ostravy je zeleno a hezky a nejsou tady jenom doly.

Hezké Velikonoce vám přát nebudu, tenhle svátek neuznávám, deset let ho sabotuju, a proto vám přeji hezký začátek týdne :)

Jarní únava

Taky si vás našla? Jarní únava? Mě rozhodně. Nikdy jsem na ni nevěřila, ale po tomhle týdnu, kdy jsem každý den večer unavená, a 8 hodin spánku je stále málo, jsem věřit začla.

Omlouvám se za ty první dvě více než nekvalitní fotky. Byly focené velmi narychlo, asi jsem si špatně nastavila foťák, že jsou i bez obličeje. Zapomněla jsem si vzít na focení kabelku, která byla v barvě bot.
Období průběžných testů, tzn. měsíc "dělám, že se učím" nastává. Pak 14 dnů pauza a šup na zkouškové. Proč čas na výšce běží dvojnásobným tempem?!
Vysněné, velmi dlouho sháněné boty. Dočkala jsem se :)

Vaše uspěchaná Linda

Vůně fialek

Pátek večer, sama doma. Se psem. Nabídky na večer byly, ale zase jednou se ve mně probudilo svědomí - mám docela dost práce do školy na tenhle víkend. Zítra je navíc dodatečná rodinná oslava mých a bratrance narozenin, takže sobota celá zabitá. Jsem na sebe pyšná, jelikož jsem dneska dopsala první oficiální seminárku na vysoké škole. Nejraději bych vám ji ukázala, ale nejsem si jistá, zda by vás "vliv logistických nákladů na cenu produktu", vzrušoval tak jako mě.

Sedím tady s miskou zelených oliv (bohužel španělských), a probouzí se ve mně mé paranoidní já. Nerada bývám večer sama doma. I ve svých 20ti letech se občas bojím :D teď zrovna ne, ale vím, že to přijde, až si půjdu třeba do kuchyně pro čaj. Možná je to tím, že bydlíme v přízemí. Okna jsou táák nízko :D. To vás moc nezajímá, že :D.

Dneska jsem dopoledne venku viděla první jarní fialky. Udělaly mi radost, mám je ráda pro jejich vůni. Sobecky jsem si tři utrhla a mám je na stole vedle sebe a hezky mi voní pod nos :).

Na fotkách můžete vidět nové triko, třetí námořnický kousek. Nový lak. Nevím proč, ale mám potřebu si teď kupovat další a další laky ve světlejších barvách. S přicházejícím jarem nemám vůbec chuť na tmavě modrý, tyrkysový, na všechny červené, jako tomu bylo v zimě. Takže se moje sbírka rozrostla o dva růžové, jade a dneska bílý lak. Máte to taky tak? :D Dále prstýnek, co jsem si koupila v úterý. Růžičkový jsem chtěla delší dobu. Nosím ho teď pořád :D. A nakonec DIY džíny. Opravdu zapeklitý kousek. Jejich výroba mi vzala hodně času. Asi pět minut, zabralo ustřihnutí znovových (ano tenhle termín ještě existuje!) džín do požadované délky. Nicméně s výsledkem jsem více než spokojená :).


Hezký víkend a já si jdu pro čaj :D

Rovné, rovné, rovné

Včerejší večer se nesl v duchu dávných časů, kdy koncerty byly 14-tidenním chlebem. Už stárneme, a tak jsou koncerty spíše ojedinělou záležitostí. Včera jsme však s Andy vyrazily na naše milované, a bylo to bezva. Aspoň další důvod se vyfotit, takže plus pro vás. Mínus za to, že jsem po 3,5 hodinovém spánku včera, nebyla moc aktivní. Léčba hnusným Fernetem na špatný žaludek, byla překvapivě účinná. Doporučuji. Avšak nenavádím k požívání alkoholu.

Venku je krásně. Budeme teď na blogy zase všichni psát, jak milujeme počasí? Už to tak vypadá. A vlastně mi to nevadí. Jaro je moje nejmilejší období, takže i já teď kvetu:).
Prstýnek s růží, co jsem si dnes pořídila, je toho důkazem. :D Což mě přivádí k tomu, že nadále odmítám chodit cestou na autobus přes centrum Ostravy, plné obchodů! Karta cestou ze školy zase zanaříkala, dole máte částečný výsledek. Něco jsem si nechala taky pro sebe na příště :)
Můj milovaný "Jade", který je ochotný vydržet pět dní! Každá by ho milovala.

Mějte se hezky a kveťte!

Blogová vyždímanost

Omlouvám se za více než týdenní absenci článků. Byla zapříčiněna nedostatkem času, vypořádáním se s tím, že jsem zase o rok starší. I přesto, že jsem v minulém týdnu trhla rekord a ve škole se ukázala sumasumárum na čtyři hodiny, času nebylo nazbyt. Svědomí mi po minulém týdnů pěkně zčernalo, a proto se teď snažím vše napravit a ve škole jsem víc než je zdrávo. Tzn. nechodím jen na přednášky, ale na semináře ano :D.
Víkend byl stráven ve společnosti mého milého a vám všem dobře známého Alliho. Víkend ve znamení prudkého nachlazení, griliášových trubiček, Alice in wonderland, bublinových utkání, lahví Frisca, Drž hubu a spoustu dalšího. Opět procházím uličkami Ostravy s hlavou lehce v oblacích.
Plánovala jsem toho k napsání víc, ale vím, že mnoha z vás jsou milejší fotky, než sáhodlouhé články, ke kterým se občas "bohužel" uchyluji. A proto dnes přidávám rozsáhlou byť stále obdobnou fotodokumentaci, a své povídání si nechám na jindy.
Ano, vím, že ten lak už teď máme v podstatě všechny, a neospravedlňuje mě to, že jsem jej sháněla několik měsíců (v levnější variantě než Jade od Chanelu), přesto mi minulý týden udělal velkou radost! Za 19,90 děvčata :) Ale spíše jde na fotce o náhrdelník. Dárek k narozeninám. Miluji ho.

Majinká slunečnice od Alliho (vím, že je to gerbera:)

Mějte se hezky a užívejte si nadcházející jaro. A třeba mi dolů napište, vaše názory na Alenku. Mé jsou více než kladné :)

Víkendové hlášení

Pátek - práce = nuda. Spánek od cca 22.00. V sobotu přijela babička a dala mi tu nejkrásnější kytici, co jsem za poslední rok dostala. Miluju lilie. Mám je nejraději. Tohle sice není lilie, ale pro mě naprosto neznámá květina a lilii velmi podobná a moc krásná. Takže dopoledne se vezlo v duchu karbanu a plácání postupek.

Odpoledne jsme všichni (spíše všechny - teta, mamka, já, babička) vyrazily na cestovní veletrh v Ostravě. Bratr na něm zastupoval jednu ostravskou cestovku, docela známou, která se specializuje jen na zájezdy do Řecka. Díky jeho známostem nebyl problém vypůjčit si tradiční kroj od řeckého tanečního souboru. O fotku se s vámi musím podělit. :D

Na výstavišti se ještě o patro níž nacházela ještě výstava Nevěsta. Viděla jsem snad ty nejkýčovitější šaty, ale zase i velmi netradiční svatební kytice. Vybrala bych si. Hmm Alli? A naprosto mě okouzlil černý dort! Opravdu černý - ne politý hořkou tmavou čokoládou. Vyloženě černý (mám podezření na marcipán). Na výstavě Nevěsta nechyběli samozřejmě kadeřníci a shodou okolností i bráchův dobrý kamarád kadeřník, ke kterému jsem dostala poukázku k Vánocům. Ještě jsem u něj nebyla a mezitím se odstěhoval do Prahy a pracuje v salónu Tony and guy. Mně to nic moc neříká, ale vy z Prahy možná budete vědět :) Každopádně mistr "Lišák", hned jak mě viděl mi koukal na vlasy a já se velmi styděla, za svůj drdol a neumytou hlavu (nojo nepočítala jsem, že na tu výstavu půjdu!).
Jinak máma s tetou žádný zájezd nesehnaly a usoudily, že jejich kritéria jsou pravděpodobně nesplitelná. Je to spíše mise než zájezd.

Neděle byla strávená v duchu nakupování s A., a pak kina, konkrétně shlédnutí snímku Milý Johne. Nákupy bych shrnula slovy shopping fever! Merde! Nebyla zakoupena ani jedna položka z mého toplistu, ale spousta jiných.
Zdroj: www.celebritywonder.com


Hezký týden!
Lin