Paříž - zápisky jedné požitkářky I.

Jestli je pro mě něco teď těžké, tak je to návrat z Paříže do normálního života (možná by se dalo říct do Ostravy, protože den v Praze po Paříži byl taky fajn). Čekám, kdo mi ráno namaže croissant máslem a ono pořád nic. 

Neberte si s sebou do Paříže nikdy mnoho oblečení, protože ať tam přijedete kdykoliv, věřte, že Francouzky budou cupitat v balerínách a lodičkách naboso, a vy si ve svých zimních botech budete připadat směšně. Dejte si cigaretu na nábřeží Seiny a vyhřívejte se na sluníčku. Seďte zásadně na zemi (bylo 10 °C). Zamilujte se do pouličního zpěváka a nechte tam všechny drobné (popř. si "trhejte rodidla"). Najezte se jako králové za deset eur na Rue de la Huchette blízko Notre Damme. Kupte si conversky za dalších deset v sekáčích na Marais. 

Na Francouze mluvte všemi jazyky, co ovládáte a oni s vámi budou vždy mluvit jen francouzsky. A vy jim kupodivu vždycky budete nějak rozumět. Jeďte tam s tím, že si budete myslet, že každý Francouz je arogantní a nechte se překvapit, jako já, že jsou to vesměs mili lidé. Pokud nebudou, vždy myslete na to, že si můžete česky zanadávat a říct jim, že mají zadek jako tři Pompidou. Zabírá to. Vyzkoušeno. Au revoir!

To bylo poprvé, co jsem viděla Eiffelovku :)

-- HEZKÝ DEN --