TAKE ME SERIOUS

Učící víkend mi přinesl mnoho nového. Za jeden víkend jsem si stihla dvakrát připravit teplou večeři (no dobře skoro teplou) a zjistit, že smažené tofu je jedno z nejlepších jídel poslední doby. Čtyřikrát jsem měla tendenci porušit svůj zákaz nakupování, naposledy u téhle kabelky. Psát si s Oksanou v průběhu celých dvou dní, kdy jsme nadávaly na učení, to jak jsme na to už staré, a místo toho raději plánovaly její výlet do Ostravy. Stihla jsem se dodívat na Boyhood a trhla svůj rekord v koukání na film na čtyřikrát. Stáhla jsem si Transparent, a s kamarádem probrala co všechno uslyšíme na letošních Colours of Ostrava. 

 džíny Zara, taška asos, šála F&F, svetr, kabát H&M

WEEKEND REVIEW

Víkend v Praze utekl jako mávnutím proutku. Na Instagramu najdete pár fotek a uděláte si dost dobrý obrázek o tom, co všechno jsme stihly. I přes to, že to byla víceméně flákačka, navštívila jsem za ty dva dny spoustu míst, na která jsem se chystala už opravdu dlouho. Vždycky to skončilo výmluvou, že není moc času, je to moc daleko, jede se tam dlouho metrem a tak podobně. O to milejší bylo, že o víkendu jsem do některých zavítala úplně náhodně a spontánně.

Fotky jsou také důkazem toho, že můj nakupovací detox probíhá tenhle měsíc zatím úspěšně. Koupila jsem si od Zuz tyhle kalhoty a jsou zatím jediným kouskem pořízeným v lednu, a to máme, prosím, už devatenáctého.

svetr, kalhoty H&M, taška asos, košile Lindex

SNOW STORM

V následujících měsících jsem se rozhodla vyzkoušet na vlastní kůži (a peněženku) koncept Adély, a to nákup pouze jednoho kusu obleční měsíčně. Vede mě k tomu přesvědčení, že i když v nákupních centrech poslední rok trávím minimum času, nakupuju zbytečně hodně. Uvědomila jsem si (a spočítala), kolik věcí jsem si za poslední půlrok koupila na internetu. Ten největší kámen úrazu je ten, že mnohdy mi nákupy přes internet nepřijdou jako ty pravé nákupy. Peníze pak lítají mnohem rychleji.

Dalším důvodem je to, že aktuálně nic nepotřebuji, vedlo by to tedy jen k neuváženým nákupům. Jsou tady věci, co bych chtěla, a to může a mnohdy bývá jen pomíjivý pocit. Za poslední půlrok jsem si pořídila hodně věcí a stihla jsem se slušně "předzásobit", takže myslím, že by mi dodržování aspoň ze začátku nemělo dělat problém. Ze svého seznamu kousků, bez kterých se dlouhodobě neobejdu si můžu za poslední měsíce odškrtnout položky jako je 100% vlněný černý kabát (na fotkách), černá kožená shopper bag (na fotkách) a jednoduché šedé džíny (nečekaně na fotkách), přihodila jsem ještě kotníčkové kožené hnědé boty a seznam se proklatě zkrátil.

Co se týče focení po dlouhé době, zase jednou mi to (ne)vyšlo. To jsem takhle byla domluvená s kamarádkou, která bydlí na horách, čekala jsem na ni v kavárně v obchodním centru. Když mi volala a ptala se, jestli je v Ostravě sníh, říkala jsem, že ne, že jen zbytky, že jsem si vzala jarní boty. Fajn to být přestalo, když jsem po hodině vyšla ven a natáhla se skoro hned u východu. Stejně mám tuhle Ladovskou zimu nejraději. Jen bych s ní příště raději počítala dopředu...

kabát uniqlo, džíny Zara, taška asos, rukavice Promod, svetr, triko Lindex, náhrdelník Ivana Santová (krásný článek nejen o jejím bydlení tu)

LEDNOVÁ FILMOVÁ DOPORUČENÍ

Ještě než některým skončí vánoční prázdniny a vrátí se zpátky do školy, práce a k povinnostem (ne, že mně by už neskončily..), zbývá pár volných večerů, odpolední a právě pro ty dny, kdy nebudete vědět, jaký film si vybrat, vám přináším nové tipy na filmy.

Prodloužený víkend je poměrně velká oddechovka. Byť námět filmu nepatří mezi lehčí témata, film svou občasnou rozvleklostí nabádá k tomu, že vám to v závěru přijde jako oddechovka. Nezanechá ve vás velkou stopu, ale v tu chvíli kdy jej dokoukáte jste rádi, že to skončilo, jak to skončilo. Tak trochu smutný happy end. Pro fanoušky Kate Winslet jistojistě fajn.

Trochu si říkám, jestli je mezi doporučení vůbec třeba zahrnovat Interstellar. Jasně, že ho většina viděla a všichni víme, že je prostě boží. Je to zkrátka wow, pokud jste váhali, neváhejte. Přesně ten typ filmu, po kterém neusnete, mozek vám bude šrotovat na plné obrátky a budete se těšit, až ho uvidíte znovu. Amen.

Trochu sem propašuju i doporučení na seriál Most, což je dánsko-švédská detektivka s tak trochu typickou pochmurnou atmosférou a hlavně je ten seriál tak správně divný, jiné slovo mě nenapadá, ale většina severských filmů mi přijde zvláštních a není tomu ani tak u Mostu. Přesto mám severské věci moc ráda a je jedno, jestli je to kniha, seriál nebo film. Most doporučuji! Já mám po něm teď tak trochu prázdné místo v hlavě, které bych nejraději vyplnila dalším severským seriálem - máte někdo nějaký tip? P.S. Úvodní píseň seriálu je snad ta nejlepší seriálová píseň ever. 

Zmizení Eleanor Rigby je poměrně unikátní počin. Jedná se o dva samostatné filmy, dva rozdílné pohledy manželského páru na stejnou tragickou událost v jejich životě. Nejdříve jsem viděla verzi Ona, a i když jsem se těšila na jeho verzi, protože to znamená dvě hodiny koukání na James McAvoy, musela jsem konstatovat, že její verze byla lepší. Nehodnotím to s kterým příběhem se více ztotožňuji, jako to dělá většina lidí, ale bylo to zkrátka lepší po filmové stránce. Viděli jste? Která verze více zaujala vás?