Znechucena blogspotovou situací a přetvářkou. Nevím, jestli se chci vyjadřovat, nevím proč to udělala, proč tohle lidi dělají, je to jejich věc. Každopádně Nik, jestli to čteš - dík za můj nový design, na kterém jsme spolu pracovaly, stále platí. V tomhle jsi vážně dobrá, tak nechápu proč .

Stručně po lišácku

S Lišákem (můj kadeřník) jsme moji ofinu střihly po lišácku. Tedy ani nevím jak, a měla jsem ofinu rovnou. Vlasy mám jakože fakt přes celé čelo. Jsem z toho nervózní. Nevím jestli se cítím jako malá holka, nebo přísná učitelka. Aspoň je univerzální .. na bok ji můžu hodit vždycky.

Jako druhý a zároveň poslední bod dnešního programu, vás chci zlanařit k návštěvě nového blogu Beátky z Opavy. Párkrát jste v článcích mohli zahlédnout "B. z Opavy", tak je tedy mezi námi. Věštím jí raketový start a stálé místo na hvězdném nebi. Drahá B.: http://fashionpicanteria.blogspot.com/

KRÁSNÝ DEŠTIVÝ DEN :)

Dnes o hudbě

".. divné jak divnota jsou střety s ješitností, žáby na myši tady házej bláto a ten nejvyšší, s úsměvem kouká na to. Akademická půda až na půdu, místy je komická a jindy dělá bubu, z prázdný nádoby, udělá plnou mísu."

Než shromáždím, protřídím a upravím fotky z víkendu v Polsku, povíme si o hudbě.

Dnes mi nevadí déšť, mám dobrou náladu, i když mi v converskách čvachtá a ruce mají teplotu polárkového dortu. Je mi hezky, protože poslouchám. Nejen hudbu, ale i text, slovní hříčky. Zdrojem dobré nálady je mi dnes Tomáš Klus. Vtipnost, ostrost, hra se slovy i něžnost. I smutnější kousky vyvolají na tváři letmý úsměv, a ty pichlavě ironické mě rozesmějí i v tramvaji plné lidí.

Nejsem hudební nadšenec. Pár let zpátky, bych na otázku "co máš ráda?", pravděpodobně odpověděla, že hudbu. Nebudu si hrát na to, co nejsem. Nejsem znalec hudby, nevyznám se v ní a možná ani nemám vkus. No a. Vkus je podle mě stejně subjektivní záležitost. Já mám s hudbou volný vztah. Přicházím k ní, opouštím ji, ona ke mně promlouvá, a tak si spolu jsme. Nemám ráda otázku "co posloucháš?". Všechno a nic. Občas chodím na punkrockové koncerty a nejsem punkrocker. Vždycky se mi budou líbit Beatles, budu mít husí kůži u Last Train Home, rozpláče mě CyRáno a budu vždycky budu milovat řeckou lidovou hudbu.

Poslouchám všechno a nic.

--------------------------------------------

zavři oči

novota :)

MĚJTE SE KRÁSNĚ, PŘÁTELÍČKOVÉ

S kapesníkem u nosu

.. píšu tenhle článek. Dolehlo to i na mě. Bacily a jejich nositele potkávám na všech frontách a podlehla jsem. Jsem "pouze" nachlazená, u mě se to však rovná bolesti hlavy, zamlženým viděním a o rýmě nemluvě. Už jsem nejspíš prosmrkala jeden či dva stromy. 

Dnešní den byl zvláštní. Ráno, kdy jsem si to svištěla napříč vylidněným centrem města, na mě někdo ze stříbrného audi zvolal "slečno, honem utíkejte do školy a ne že dostanete pětku!" .. Inu pro pousmání mi to stačilo. Na mé škole už pětky těžko dostanu, a tak jsem se pousmála aspoň tomu, že si můžu připadat stále mladě, a že neúměrně svému věku nejspíš stále vypadám :) V patnácti jsem byla děsně naštvaná, když mi někdo řekl, že vypadám na třináct. Ve dvaceti jsem ráda, když mě někdo má za středoškolačku. A je to dobrý způsob, jak se vyhnout všem těm pouličním prodejcům, zřizovatelům pojištění apod. "Slečno, vám asi ještě nebylo 18, že?" ... "Máte pravdu, nebylo .. na shledanou" :) 

Zvláštní den pokračoval tím, že mi moje nová černošská učitelka na angličtinu z Pobřeží slonoviny, řekla ať držím hubu. Nejspíš to nemyslela zle, a řekla to česky. Inu pro pobavení mé i ostatních to stačilo.

Na celý víkend odjíždím do Polska. Osvětim, Březinka, jakési solné jeskyně, kde pravděpodobně všichni umrzneme, Krakow ... Jedu především kvůli Osvětimi a Krakowu. Jak v Osvětimi, tak v Krakowě jsem už byla, a Krakow mě okouzlil, takže se tam zase moc těším. Určitě budu hodně fotit, jen nevím, jestli vám ukázat všechny fotky, tedy i ty z koncentračního tábora. Protože si myslím, že to vůbec nekoresponduje s koncepcí blogu. Tak mi sami napiště, s čím se mám podělit a s čím ne :) 

Džíny - brněnský úlovek, šátek - sekáčový úlovek z Opavy

Nová bižu bižu .. Na oblečení vydávám do nákupu zimního kabátku stop stav, tak si aspoň občas udělám radost něčím, malým.. lístečková brož - bleší trh

medailonek :)

KRÁSNÝ TÝDEN

Babí léto

Jestli mě něco dokáže naladit na celý den, pak je to slunečné ráno. A nejlépe cesta tramvají za slunečného rána. Obecně mám tramvaje ráda. Teď je na ně to nejlepší období. Není ani moc horko a ještě v nich není zima, aby se muselo topit. Cesty tramvají mám ráda na tři různé způsoby:

1. cesty ve společnosti knihy (takhle jsem projezdila většinu léta, čtyři přečtené knihy jen během cest tramvají jsou mi důkazem),

2. cesty ve společnosti hudby (dnešní ráno, nebe s beránky, v uších hrající The Frattelis, Franz Ferdinand a Lostprophets, tohle mě prostě nakopává),

3. cesty ve společnosti sebe sama (v tramvajích se prostě skvěle přemýšlí, plánuje, občas mám pak problém vystoupit včas... v tramvaji si vždycky utřídím myšlenky).

Jak nejraději cestujete vy?

Velkou část dnešního dne jsem strávila s Andy .. bleší trh (broží úlovek vyfotím na příště), shánění deštníku, ale pouze s dřevenou rukojetí!, prochozené boty, koupené nové boty (Andy), mokrá tráva a špinavej zadek, opařený jazyk z kávy, aneb jak Andy čekala, že "ta káva nebude tak horká" ! :D

Lin chtěla sešit do školy. Do školy mi stačí jen jeden sešit. Trhací, v kroužkové vazbě, hezký, s možností si listy založit. Na takové sešity jsem zvyklá. Sešit musí být hezký, abych měla aspoň malou motivaci do něj ve škole něco zapisovat. Tyhle kritéria splňují sešity Pigna Nature. To by však Lin nesměla být tak roztržitá, aby první sešit nekoupila bez možností trhání listů či zakládání. Tak má Lin dva. Jeden k něčemu a druhý k ničemu. Aspoň, že se na ně hezky kouká.

 Myší lak, nový prsten z Brna, sekáčová kabelka z Opavy, sukně taktéž brněnský úlovek ♥

-- HEZKÝ ZBYTEK VÍKENDU --

Superretro a dokonalá Nik

Předně k vysvětlení názvu článku - velké poděkování patří Nik, za nový vzhled blogu. Ze dvou klíčových hesel jak bych si přála, aby blog vypadal, dokázala vytvořit nový vzhled, kterým se mi absolutně trefila do vkusu a očekávání splnila na 110 %. Tímto ji posílám virtuální květinu, i když bych jí nejraději darovala skutečnou! 

Superretro, je moje vlastní neexistující spojení pro super retro kavárnu, kterou jsme navštívily s holkama poslední den v Brně. Ve snaze stihnout vše, na co předchozí dva dny nezbyl čas, byl třetí den opravdu uspěchaný, ale stál za to. Marilyn café je nová brněnská kavárnička, škoda jen že není blíže v centru. Snad si k ní lidé najdou cestu i tak. Příště už poslední fotky z Brna, z výstavy.

Jinak slečny, co mě vyzývaly k fotkám nově nakoupených věcí .. moc se mi nechce fotit je jen tak na ramínku, nebo jak leží ladem a skladem na zemi. Takže se je co nejdříve pokusím představit přímo v outfitových fotkách :)

ráno u Ivii

radily jsme jí s Andy, ať si vezme každou botu jinou .. nevzala :(

Marilyn café

stylově všechno! 

Bonbon café (zkrácené presso s pikaem a jesenkou = mňamka, ale jen pro silné povahy)

Cestou z výstavy .. Na radnici je výstava Jana Saudka .. fotografie a malby .. zajděte si!

Všichni turisté fotící radnici a mně přišel zajímavější dům za nimi! :)

KRÁSNÝ ZBYTEK DNE

BRNO - DEN DRUHÝ

Brzké probuzení, a přesto jsme z bytu vyšly až před jedenáctou hodinou! Já nervózní jako pes, protože jsem byla nachystaná už hodinu a půl předtím, a prahla jsem po nových zážitcích. Doslova. 

Prošly jsme se přes zelný trh až na Petrov, se zastávkou v jednom sekáči, na moje přání. Unimoda sekáče jsou vážně asi po celé ČR. Bohužel jsme odešly zklamané. Byla jsem nervózní z množství lidí, kteří brali do ruk vše, co se namanulo. Nejsem zvyklá tolik lidí v sekáčích potkávat. Na Petrově jsme si daly odvážný úkol - vyšplhat na vyhlídku v kostele. Tři chroptějící dvacítky za sebou .. ale zvládly jsme to. Výhled za to stál.

V poledne rychlý oběd v restauraci, první kterou jsme potkaly. Porce abnormální. Po obědě jsme zapadly na výstavu, která nebyla plánovaná, jen náhodou jsme si jí všimly po cestě. Nijak mě nezaujala, až na obrazy Pavla Čecha, které měly jakýsi nádech jako kresby v knihách Harryho Pottera. (Mimo řečí - co vy a Harry? Čtete, koukáte, milujete?)

Po obědě byla pro změnu nervózní Andy. Prahla po nakupování a ne po umění :D. Tak tedy obchody v centru a pak Vaňkovka, kde byla výstava nějaký chlupatých, nebo kluzkých cosi. Přes množství lidí přilepených na sklo, jsem viděla velké... Cestou do Vaňkovky jsem si zase dupla a vlezla do sekáče po cestě. Holky na sekáče moc nejsou, ale daly na mě. A tady - první úlovek! Sako Pimkie za 340,- ! Jako nové, padnoucí, očividně čekajíc na mě! Držela jsem si ho zuby nehty, aby mi ho někdo nesebral :) Vím, že vy jste schopné koupit saka za 40 Kč, ale pro mě byla i tahle, nejméně poloviční cena, úspěch :) Snad vám ho brzy ukážu.

Paradoxně Andy si nekoupila v Brně téměř nic, a já toho koupila víc než nic. Ve Vaňkovce nejvysněnější džíny z wishlistu, taky brzy ukážu. Zastávka v kavárně Spolek - na nejsladší a nejlepší čokoládové palačinky, co jsem kdy jedla! Večer ve znamení portského, které chutnalo asi jen mně :)

Den třetí brzy :)

Divadlo Husa na provázku

na vražedné vyhlídce

Možná, když si stoupnu na špičky, budu jen o dvě hlavy menší než Ivii.

Obraz Pavla Čecha

Spolek

Svařený mangový džus

Ivii sekáčový úlovek - kachní šátek :)

HEZKOU NEDĚLI