Listopadová filmová doporučení

Minulý měsíc jsem filmový článek vynechala a málem se tak stalo i měsíc tenhle. Důvody jsou prosté - nekoukala jsem na filmy snad dva měsíce a ty, co jsem viděla před dvěma měsíci, si pamatuji ne zrovna detailně. Přesto mě dotaz čtenářky, zda se v říjnu filmová doporučení objeví, vyburcoval k tomu, abych je sepsala alespoň na listopad a zavzpomínala, co že jsem to od konce prázdnin vlastně viděla. Myslím, že od tohohle měsíce na tradiční filmové články zase navážu, když vidím ty dlouhé zimní večery, co nás čekají v následujících měsících.

Začátky (lépe mi zní anglický název Beginners) jsou příjemným snímkem pro ty, co mají rádi romantické filmy a přijde jim, že už všechno viděli. Protože tenhle film je podle mě přece jen neotřepanou verzí romantického dramatu/komedie a mě vážně hodně bavil. Mimo to mě hodně baví koukat na Mélanie Laurent a Ewan McGregora (myslím, že oba zde neopěvuji poprvé) ...

Oproti tomu Spáči nebo-li Sleepers spadají, alespoň u mě, do kategorie filmů "Ty jsi to proboha neviděla?" Je spousta starších filmů, dobrých filmů, co mi unikly a stále unikají a jednou za čas, když se prokousávám aktuálními snímky, se snažím doplnit si mezery i co se týče snímků starších. A Spáči jsou jedním z nich. Námět na film vychází z knihy Lorenza Carcaterra (asi bych si to jednou chtěla i přečíst, četli jste někdo?) a rozhodně nejde o film, ve kterém by se nějak snažili zmírnit brutálnější scény. Film o tom, jak prostředí, ve kterém vyrostete může ovlivnit celý váš život..

Volání o pomoc je pro mě prvním a asi posledním filmem, který dokazuje, že Adam Sandler umí zahrát i normální a vážnější roli (omlouvám se jeho fanouškům, ale mě jeho filmy vážně neberou). V tomhle drama mě ovšem bavil a nevím, proč někdo nepřišel dříve na to, že vážné role mu jdou lépe než ty vtipné ...

V kině jsem byla naposledy na snímek The Words a mile překvapil. Především tím, že bylo ponecháno na divákovi, aby si do určité míry vysvětlil film po svém. Alespoň po skončení filmu mi došlo, že jsme s kamarádkami konec pochopila každá úplně jinak a každá si udělala své závěry. Kdo jste to viděli, máte to taky tak? Nebo vám konec přišel naprosto jasný?

A tradiční otázka na závěr - co jste za poslední dobu viděli vy?